Holanďanka

Čtení miluji a myslím si, že nejsem jediná. Musím přiznat, že přečíst knihu, kterou přečíst musíte a která Vás třeba nebaví, to je opravdu oříšek, tedy alespoň pro mě. Avšak pokud mám v ruce knihu, do které se „začtu“, stačí jen lousknutí prstů a už otáčím poslední stranu. Dneska bych Vám chtěla představit knížku s názvem Holanďanka a nebudu Vás napínat, přečetla jsem ji na jeden zátah.

Holocaust. O tomto tématu bylo napsáno již nespočetné množství knih, doopravdy nespočetné. Ačkoliv se někomu může zdát, že toto téma se omílá stále dokola a knihy se drží stále stejného či alespoň podobného okruhu témat, musím, alespoň, co se mě týká, odporovat. V součastné době vychází mnoho knih z období holocaustu a sama za sebe musím říct, že většina z nich jsou velmi povedené. Ať už se jedná o literaturu faktu, či „pouze“ smyšlené příběhy z tohoto období. Každý autor se snaží udělat svou knihu něčím výjimečnou a to se, alespoň dle mého úsudku, Ellen Keithové podařilo.

Hlavní hrdinkou je Marijke, která je původem z Holandska. To samo o sobě je již docela nezvyklé, jelikož běžným námětem knih týkajících se tohoto tématu jsou převážně osudy Židů. Není Židovka, ale se svým manželem je zatčena kvůli jejich angažovanosti v politice a činům, které němcům rozhodně nebyly sympatické. Hned na počátku knihy stojí před velkým a zároveň i těžkým rozhodnutím. Avšak víra v dobro a touha po nalezení manžela je silnější než vše ostatní, a tak se Marijke stává prostitutkou v nevěstinci pro vězně. Právě zde se jejích příběh protíná s příběhem další důležité postavy této knihy a tou je důstojník SS Karl Müller. Charaktery postav jsou v knize doopravdy do posledních detailů vykresleny. Marijke se jeví jako uvědomělá žena, která vše bere s až nepochopitelným klidem v některých situacích. Snaží se vyrovnat s tím, co jí život přinesl a co jí naopak vzal. Na druhé straně je Karl. Každý si hned představí důstojníka „nadřazené rasy“, který stojí za smrtí tolika nevinných lidí. Ano, tak to také bylo, ale.. Těch ale je tu zkrátka spoustu. Každý si názor musí udělat sám a musím doopravdy říci, že filosofický rozměr této knihy je obrovský. Pasáže, kdy Karl přemýšlí nad svou pozicí, mocí, vzpomíná na svého židovského kamaráda ze školy, kterého již nikdy později neuviděl a je si téměř jist, že třeba ani neuvidí a to kvůli ideologii, kterou následuje. Hledá únik a jakési spasení v táborovém nevěstinci, kam za normálních podmínek důstojníci ani nechodí. Všechny tyto faktory jsou pro čtenáře námětem k úvaze. Pak už stačí se jen zamyslet. Byl to doopravdy zločinec a lotr?

Po tom, co se Marijke do života připlete Karl, je to čím dál tím více zapeklitější. Z jeho strany je jasné, že ji miluje, nosí jí dárky a často si k ní jde pouze popovídat, ne si pouze užít, na což Marijke není úplně zvyklá při její „práci“. Avšak projevy z její strany jsou docela nezřetelné. Jeho přítomnosti se rozhodně nevyhýbá, ba naopak ji přináší určitou míru rozkoše a radosti, ale jak to je doopravdy? Je také zamilovaná do Karla, jako on do ní, nebo stále věří v setkání se svým manželem? To už čtenář musí posoudit sám.

Kniha mě doopravdy mile překvapila. Tyto knihy jsou sice smutné počtení ve většině případů, na druhou stranu je nutné, aby lidé věděli, jaká zvěrstva se děla. Co mě potěšilo, byl fakt, že se kniha odehrávala v Buchenwaldu, jelikož většina autorů se zaměřuje především na Osvětim. Avšak jak jsem již řekla, největším skvostem této knihy je vykreslení charakterů postav a věrný popis prostředí i pocitů. O to více mě překvapilo, že autorkou této knihy je mladá Kanaďanka, která tuto atmosféru zažít nemohla, ale kniha je tak silná, že jsem měla husí kůži. Sama za sebe musím říct, že pokud Vás zajímají knihy s touto tématikou, určitě ji chopte k ruce a neprohloupíte! Nebo ji můžete někomu darovat, fantazii se meze nekladou, stačí si najít megaknihy.cz a dát si knihu do košíku. Nic víc ani nic míň:) Slibuji vám, že budete v napětí až do poslední stránky, která mě přesvědčila o jednom – „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.“